Nejprve těsně po poledni zpráva o premiérové nominaci do fotbalové reprezentace a večer pak vychytaný postup do druhého kola Poháru UEFA přes Crvenou Zvezdu Bělehrad. Báječný čtvrtek zažil brankář libereckých fotbalistů Marek Čech, který si ve třiceti letech plní dávné fotbalové sny.

“Je to pravda, čtvrtek byl hodně dobrý den,” liboval si Čech, když se před půlnocí na bělehradském letišti chystal s libereckou výpravou na odlet do Prahy.

Když se gólman Severočechů připravoval na čtvrteční odvetu v Bělehradě, těsně po poledni zůstal v mírném šoku. Na mobil mu přišla zpráva od kamaráda o tom, že se dostal do reprezentace. Vzápětí Čechovi radostnou novinu potvrdil i jeho manažer. “Ale před zápasem mě to nerozhodilo, pořád jsem se snažil koncentrovat na večerní zápas v Bělehradě, který pro nás byl moc důležitý,” líčil Čech.

Netajil ale, že jej nominace překvapila. “Abych řekl pravdu, tak jsem to nečekal. Už se o tom sice pár týdnů mluvilo, že bych se mohl do nároďáku dostat, ale novinářským spekulacím jsem nepřikládal větší váhu,” tvrdil Čech. Ten se v nominaci objevil místo svého předchůdce v liberecké brance Antonína Kinského, který chytá v moskevském Saturnu. Současná opora Slovanu se nyní v národním týmu potká se svým jmenovcem Petrem Čechem, hvězdou londýnské Chelsea.

Přestože v nejvyšší soutěži už druhou sezonu podává stabilní výkony a na jaře výrazně přispěl k vítězství Liberce v lize, na reprezentaci prý ani příliš nemyslel. “V reprezentaci byla dlouho ustálená trojice gólmanů a říkal jsem si, že to asi nikdo nechce měnit. Bral jsem to prostě jako realitu. Takže teď jsem byl hodně překvapený, když jsem se o svém povolání dozvěděl,” uvedl Čech.

“Těším se, že hlavně získám další nové zkušenosti. A beru to jako ocenění mé práce, k čemuž mi ale hodně pomohl i liberecký mančaft,” nezapomněl ocenit své spoluhráče Čech, který letos v nejvyšší soutěži přišel o neprůstřelnost až v osmém ligovém kole v Jablonci, kde byla ale proti Liberci v nastaveném čase nesprávně nařízena penalta.

Pocit křivdy ale Čecha už opustil, pozvánka do reprezentace a úspěch v Poháru UEFA zklamání rychle vynahradily. Také zápas v Bělehradě milovníkovi metalové a rockové hudby vyšel, překonal jej pouze někdejší nejlepší střelec německé bundesligy Ailton. Ale to na libereckém vítězství a následném postupu nic změnit nemohlo. “Už před odvetou jsem říkal, že pokud dáme gól, tak bychom měli postoupit. A nám se povedlo skórovat už ve druhé minutě. Začali jsme si hned víc věřit, hlavně jsme otupili nápor domácích. Oni byli asi dost v šoku,” vrátil se k utkání Čech.

Nerozhodila jej ani vyrovnávací branka Brazilce Ailtona těsně před poločasem. “Gól do šatny jsme určitě dostat nechtěli, ještě je to mohlo zvednout. Ale my jsme ve druhém poločase ten úvodní tlak přestáli a pak už to bylo celkem v pohodě,” líčil flegmaticky Čech. Ten si svůj hvězdný moment schoval do 54. minuty, kdy za stavu 1:1 reflexivně vyrazil střelu Peroviče. Kdyby v tu chvíli domácí šli do vedení, možná by se liberecká cesta za postupem zkomplikovala.

“Hlavně jsem se snažil vykrýt prostor, on mě pak trefil do ruky. Potom bylo také dobře, že Ailton v dobré pozici přestřelil. Jinak si myslím, že jsme v obraně pracovali velmi dobře a postoupili jsme zaslouženě. Před zápasy s Bělehradem se nám moc nevěřilo, ale my jsme ukázali svoji sílu,” pochvaloval si Čech.

Po brance Holendy na 2:1 v 65. minutě mu už bylo jasné, že Slovanu postup neunikne. Zároveň ale nevěřícně sledoval, jak jeho spoluhráči v útoku zahazují jednu šanci za druhou a odmítají tak zvýšení náskoku. I přesto, že proti nim v brance stál jinak kovaný stoper Biševac, který musel zaujmout místo po zraněném gólmanu Randelovičovi. Crvena Zvezda totiž před tím už vyčerpala všechna tři střídání. Čech pak domácímu obránci ještě na dálku vysekl poklonu. “Na to, že to je hráč z pole, ukázal několik velmi dobrých zákroků a tým ještě podržel. Já bych asi v poli takto nehrál,” usmíval se Čech.

Zdroj: ČTK