Miliony korun vložila velká zimní střediska v Libereckém kraji v posledních dvou týdnech do umělého zasněžování sjezdovek. Nedostatek přírodního sněhu jim sice zvyšuje náklady na přípravu tratí pro rekreační sezonu, technický sníh však na druhou stranu taje mnohem pomaleji než přírodní, a pokud nepřijde extrémní dlouhodobé oteplení, vydrží až do jara. ČTK to dnes zjistila mezi zástupci lyžařských areálů.

“Hodinový provoz jednoho sněžného děla nás vyjde zhruba na 250 korun a na Ještědu jich máme 15. V posledních dnech běží nepřetržitě 24 hodin denně,” řekl vedoucí libereckého zimního střediska Jakub Čeřovský. Firmu Snowhill tak stojí jeden den umělého zasněžování na Ještědu přibližně 80.000 korun. Výrobu technického sněhu nepřerušila ani na Štědrý den. Na Ještědu se na umělé zasněžování využívá voda z obrovské záchytné nádrže pod sportovním areálem.

Na tanvaldském Špičáku připravili během uplynulých dvou týdnů díky technickému sněhu všechny tři velké sjezdovky. “Spotřebovali jsme více než 4200 metrů krychlových vody z nedaleké řeky Kamenice,” upozornil vedoucí střediska Tomáš Kandl.

Na sjezdovky u čtyřsedačkové lanovky a vleků na Benecku dopadá sníh z děl, napojených na obecní koupaliště. “Hodina zasněžování nás odhadem stojí 1000 korun,” uvedl starosta Jaroslav Mejsnar. Tratě v Benecku jsou ale mnohem kratší a méně rozlehlé než sjezdovky na Ještědu.

Přírodního sněhu má Benecko stejně jako většina horských měst a obcí v Libereckém kraji málo. Na řadě míst by se na něm nedalo ani lyžovat. Například v Rokytnici nad Jizerou je výrazný rozdíl mezi sjezdovkami v areálu Horní Domky a v areálu Studenov. Ve Studenově umělý sníh u vleků schází a přírodního tam leží okolo deseti centimetrů. Lyžování tam není kvalitní, zatímco na svazích vedle dvou lanovek na Lysou horu leží mezi 35 až 50 centimetry technického sněhu.

“Pouze v nejvyšších částech sjezdovek pod Lysou horou nám musí stačit přírodní sníh, technický tam nesmíme kvůli ochraně přírody vyrábět. Přírodního sněhu ale u horní stanice lanovky leží místy až metr,” podotkla Renata Žalská ze společnosti Spartak Rokytnice.

Spartak uměle zasněžuje sjezdovky přibližně z 20 sněhových děl a tyčí. Z bezpečnostních důvodů fungují především brzy ráno, večer a v noci, kdy se trati vylidní. Jednu velkou sjezdovku pokryje Spartak dostatečným množstvím umělého sněhu asi za týden. V areálu Horní Domky zabírají sjezdovky 50 hektarů, ve Studenově 30 hektarů. Náklady na umělé zasněžování jdou sice do desetitisíců korun denně, technologie se ale vyplatí. Pokud obě rokytnické lanovky s kapacitou kolem 2000 lyžařů za hodinu jezdí plné, denní tržby z nich převyšují dohromady dva miliony korun.

V Harrachově odebírá sportovní areál vodu z blízké říčky a bezpečně vysoká vrstva technického sněhu leží na obou sjezdovkách na Čertově hoře. Několik posledních dnů mohli zaměstnanci areálu zasněžovat díky změně počasí i polohy nad 800 metrů, kde předtím byly kvůli inverzi teploty vysoko nad nulou.

“Bez technického sněhu se neobejdou žádná větší střediska, nejraději ale máme samozřejmě přírodní sníh od pánaboha. Je přece zadarmo,” uvedl provozní náměstek harrachovského areálu Vlastislav Fejkl.

Přírodní sníh v horských střediscích Libereckého kraje chybí o Vánocích již podruhé za sebou. Loni ale ani pořádně nemrzlo a fungovalo jenom několik sjezdovek.

Zdroj: ČTK